|
|
Discursive construction and materiality of debt in context of housing
Samec, Tomáš ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Pospěch, Pavel (oponent)
Půjčky na bydlení se staly motorem pohánějící růst globální ekonomiky jako jeden z významných produktů, který je obchodován na finančních trzích. Zároveň mají půjčky na bydlení zásadní důležitost i pro každodenní život dlužníků, když pomáhají dosáhnout vysněného vlastnictví nemovitosti nebo naopak mohou vést k předlužení domácnosti. Tato disertační práce se v souvislosti s formálními a neformálními dluhy a půjčkami v kontextu bydlení (hypotéčními úvěry a rodinnými půjčkami) zaměřuje na překvapivě málo probádanou oblast; na roli veřejných a rodinných diskurzů v procesu financializace bydlení. Financializace bydlení jako termín odkazuje k procesům, kdy se z nemovitostí stávají obchodovatelné komodity a kdy se rozšiřují finanční produkty jako způsoby pro zajištění potřeby bydlení. Tato práce na příkladu České republiky, jak je financializace bydlení diskurzivně umožněna a uskutečněna a jak diskurzy přispívají k specifické finanční governmentalitě (vládnutí). V souvislosti s tím si práce klade otázky: jak je možné, že byly hypotéky přijaty jako normální a přirozený způsob řešení otázky bydlení a jak se hypotéky stávají součástí života dlužníků? V této souvislosti je rozvíjen inovativní rámec vrstevnaté performativity zahrnující zkoumání rétoriky, nástrojů a odkazů na praktiky, který umožňuje identifikaci tří...
|
|
|
Discursive construction and materiality of debt in context of housing
Samec, Tomáš ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Pospěch, Pavel (oponent)
Půjčky na bydlení se staly motorem pohánějící růst globální ekonomiky jako jeden z významných produktů, který je obchodován na finančních trzích. Zároveň mají půjčky na bydlení zásadní důležitost i pro každodenní život dlužníků, když pomáhají dosáhnout vysněného vlastnictví nemovitosti nebo naopak mohou vést k předlužení domácnosti. Tato disertační práce se v souvislosti s formálními a neformálními dluhy a půjčkami v kontextu bydlení (hypotéčními úvěry a rodinnými půjčkami) zaměřuje na překvapivě málo probádanou oblast; na roli veřejných a rodinných diskurzů v procesu financializace bydlení. Financializace bydlení jako termín odkazuje k procesům, kdy se z nemovitostí stávají obchodovatelné komodity a kdy se rozšiřují finanční produkty jako způsoby pro zajištění potřeby bydlení. Tato práce na příkladu České republiky, jak je financializace bydlení diskurzivně umožněna a uskutečněna a jak diskurzy přispívají k specifické finanční governmentalitě (vládnutí). V souvislosti s tím si práce klade otázky: jak je možné, že byly hypotéky přijaty jako normální a přirozený způsob řešení otázky bydlení a jak se hypotéky stávají součástí života dlužníků? V této souvislosti je rozvíjen inovativní rámec vrstevnaté performativity zahrnující zkoumání rétoriky, nástrojů a odkazů na praktiky, který umožňuje identifikaci tří...
|
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
|
Narušuje trh bydlení pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice?
Konečný, Martin ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem práce je zjistit, jestli podíl vlastnického bydlení může mít nepříznivý vliv na zaměstnanost v České republice. Oswaldova hypotéza je testovaná na panelových datech mezi lety 2005--2012, kde jednotkou pozorování je kraj. Odhadnutím modelu podobného Oswaldovu jsem získal podobné výsledky. Vyšší podíl vlastnického bydlení je spojen s vyšší nezaměstnaností v nadcházejících letech. Druhý testovaný model nepodporuje předchozí výzkum, že míra vlastnického bydlení v kraji má negativní vliv na pravděpodobnost zaměstnanosti jedince. V práci jsou diskutována možná vylepšení modelů jako inspirace pro další výzkum.
|
host ::
RSS.